Vážení rodiče, zde pro děti paní učitelky připravily materiál na distanční výuku, který můžete využít.
Pro zákonné zástupce dětí, kteří nemají přístup k tiskárně, nebo chtějí metodické listy převzít fyzicky, budeme k dispozici vždy od pondělí do čtvrtka vždy od 9 hod. do 11 hodin
v 1.třídě Medvídků Krymská 10 a 2.třídě Motýlků Krymská 12
Klidné dny a hodně trpělivosti!
Distanční výuka Zajíčkové
6.4.-9.4.2021 Téma: Zajíček a králíček
(domácí zvířata, hospodářská zvířata, mláďata)
„Je po velikonocích a všichni máme jistě zážitky z toho, jak jsme je prožili. Kdo byl koledovat, u koho, jakou koledu říkal, jaká dostal vajíčka, koho o velikonocích viděl, nebo potkal.“
„Na jaře se rodí domácím i hospodářským zvířatům mláďata. Které mazlíčky můžeme mít doma, to jsou domácí zvířata. Která potřebují vlastní příbytek a dávají člověku další užitek, třeba vajíčka, vlnu, mléko, maso, sílu k tažení vozu a podobně, to jsou hospodářská zvířata.“
„ Příbytek domácích i hospodářských zvířat je různý. Každé se jinak pohybuje, má svůj vzhled, vydává svůj zvuk- hlas, je pro člověka užitečný.“
- Najdi si doma knihu, ve které jsou zvířata, a zkus najít na obrázku domácí zvířata – pes, kočka, domácí králíček, rybičky, morče, křeček, myš, papoušek-andulka a jiné.
- Najdi na obrázku zvířata hospodářská – slepice, králík, husa, kachna, krůta, prase, koza, ovce, kráva, kůň
- Pojmenuj samce a samice (tatínky a maminky) všech zvířat a jejich mláďata (děti)
- Zahraj si na zvířátka a předveď, jak se pohybují: pes a kočka – lezení po čtyřech se zdviženou hlavou, ne po kolenou; slepice – chůze s přednožovanou nohou; koza – drobný běh, kůň – cval, poskočný krok vpřed, husa, kachna – kolébavá chůze v podřepu.
- Znáš zvuk známých zvířat? – ukaž
- Pozoruj na obrázku, pokud máš příležitost, tak ve skutečnosti, která zvířata mají na sobě dlouhou srst, krátkou srst /kráva, kůň/, štětiny, vlnu, peří, šupiny?
- Pověz, co mají na sobě, na první pohled, zajímavého? (pes – čenich, kočka - oči, ocas, slepice- zobák, křídla; ovce – vlnu, beran, kozel - rohy, kůň – dlouhé nohy, krk, hřívu; kráva, koza – vemeno;….
- Čím jsou hospodářská zvířata prospěšná? (slepice – vejce, maso; kráva, koza – mléko, maso, kůže; králík – maso, kůže; ovce – vlna, maso; kůň – síla tahat vůz, nosit jezdce; prase – maso, kůže;…
- Proč máme doma domácí zvířata? Jsou to naši kamarádi, mazlíčci, musíme se o ně dobře starat, chránit je. Jak se jmenuje jejich příbytek – pelíšek, psí bouda, klec, akvárium, terárium.
- Kde žijí hospodářská zvířata? (Chlívek, kurník, králíkárna, stáj, musí mít ohrazený výběh)
- Některá zvířata, o která se stará člověk, mají svého příbuzného ve volné přírodě a jsou divoká, neochočená. Poznáš, která to jsou? (Divoké prase, zajíc)
- Vyrábění „Kůň“: Na čtvrtku papíru volně nakreslit tvar hlavy koně z profilu, s dlouhým krkem, (širším, tak, aby se do něj vešlo perforování děrovačkou, celkem asi 6 otvorů), navazovat +- 15 cm dlouhé kousky vlny, jako hřívu (kousek vlny přeložit napůl, přeloženým koncem vložit do otvoru z děrovačky, druhým koncem vlny do očka a utáhnout, postupně vznikne hříva. Dokreslit oko.
Omalovánky zvířátka ke stažení zde
Pracovní list - kdo nepatří - ke stažení zde
Pracovní list - dokresli vlnu - ke stažení zde
Pracovní list - písmeno a zvíře - ke stažení zde
Koťata
Bumtarata na vrata, máme čtyři koťata
bubnování do země pěstí
První mňouká, druhé přede
šimrání na jedné dlani, na druhé
Třetí hajat nedovede
položit hlavu na složené paže
A to čtvrté prská, ocáskem si mrská
výskok, otočka výskokem čelem vzad
Kočka
Máma kočka odpočívá
Mourek na svou myšku číhá
Micka tiše mlíčko pije
A kotě si rádo hraje
Kokodák
Kokodák, kokodák
sedla slípka na bodlák
natloukla si koleno
ono i to bolelo
Pejsek
Pejsek štěká za vraty
Honí se tu s kuřaty
Kuřátka se nedají
Na záda mu sedají
Téma od 6.4.- 9.4. 2021
– Jarní zahrádka s kamarády
Dobrý den milí rodiče, ahoj děti, tak tu máme snad již poslední týden distanční výuky. Doufám, že jste si užili hezké Velikonoce a vše nám budete, až se spolu zase setkáme, vyprávět. Už se moc těšíme. Máme tu další krásné téma Jarní zahrádka s kamarády, tak se zase pustíme do práce.
A bylo jaro. Všichni se těšili na krásný slunečný den, ale skřítek Apríl se jen pousmál a svou kouzelnou hůlkou přivolal první mráček ke sluníčku. Popostrčil jej, píchnul do něj špendlíčkem a z mráčku se začaly k zemi spouštět kapičky jarního deště. Mráček to byl jen maličký, kapičky pošimraly sluníčko na nose a na tvářích a už zase krásně svítilo. Skřítek Apríl, ale poslal další mráčky, tentokrát jich bylo víc, opět do nich píchl a už se kapky deště snášely až k zemi, znovu šimraly sluníčko a to bylo tak lechtivé, že začalo svými paprsky kapičky popichovat a najednou se stal zázrak. Z každé kapičky, které se sluníčko dotklo, vznikla na nebi barvička. Ze všech těch barviček se stala krásná duha. Sluníčko užaslo: „To je krása. Skřítek Apríl se usmál a sjel po duze na zahrádku, tam v záhoncích obdivovali tu velkou barevnou krásu kamarádi, šnek, žížala a krtek. Pojďme spolu za nimi, koukneme se společně, jak se jim na té jarní zahrádce krásně bydlí.
- Žížala dešťovka
Představte si, že skutečná žížala dešťovka vůbec nemá oči, jako mi lidé. Světlo vnímá celým povrchem svého těla a tím také dýchá. Když se žížala přetrhne, doroste a to dokonce každá její polovina v novou celou žížalu. Leze pod zemí, kde si hloubí cestičky, tím kypří půdu, aby v ní mohli kořeny rostlin lépe dýchat. Živí se tlejícím listím, drobnými uhynulými živočichy, rozkládajícími se v půdě. Tvoří také trus, kterým půdu obohacuje a vytváří tak pro rostliny ideální podmínky pro jejich růst. Žížalce se na sluníčku moc nedaří, na jeho žáru uschne a zahyne, proto se schovává na stinných vlhkých místech pod kameny a v hlíně. Potkat ji můžeme po dešti.
Úkol – pohybové činnosti
Žížalička leze líně,
Dokolečka po pěšině – stoj, otočíme trupem vpravo, vlevo
Lezla, lezla, ta si dala – spoj dlaně a prsty, ruce nad hlavu,
zkus napodobit lezoucí žížalu
Až se z toho zamotala – rukama motáme mlýnek od hlavy až k pasu
Kdo je to?
Žížala mu nevěří,
venku chodí bos.
Pěkný hlásek, černé peří,
oranžový nos. (kos)
- Krtek
Žije pod zemí, kde skoro celý den hrabe podzemní chodby. Jeho přední nohy jsou jako široké lopatky. Přebytečnou hlínu vyhazuje na povrch a tím vytváří malé hromádky hlíny krtince. Živí se drobnými živočichy, nejraději má žížaly. Jeho oči jsou téměř slepé, ale vše si vynahrazuje svým čumáčkem, ten má velmi citlivý. Jeho pomocí čichá, hmatá a dokonce rozezná i okolní teplotu.
Úkol – zkuste v trávě najít krtinec ( jsou na Meandru v trávě), co kdybyste zkusili také vyrobit takovou hromádku – nechám na vás z čeho ji vyrobíte – kamínky, klacíky, šišky,…
- Šnek ( hlemýžď)
Je to známý cestovatel, který nikdy nikam nepospíchá a stříbrnou stopou popisuje cestu. Má rád vlhko a už v dubnu zahajuje svých prvních 100 jarních kilometrů. Když je unavený nebo je mu horko, schová se pod listím do své ulity. Prospí se a pak se vydá na louku nebo zahradu. Co tam hledá? Lákají ho čerství listy rostlin, hned jakmile zaprší už se všichni šneci slézají na šnečí sraz. Má dvě tykadla, kterými kouká, ale také hmatá a cítí.
Šneček
Haló šnečku, haló šnečku,
Co to nosíš na zadečku?
- Co by – svojí ulitu,
v kapse mám klíč od bytu
Úkol – grafomotorika – při říkance si rozcvičte zápěstí, pomalé krouživé pohyby v zápěstí
- Leze, leze po dešti, domeček si leští
Svými očky zamrká – na holčičku na kluka. ( točíme na jednu stranu)
Když pohladíš ulitu, vleze zpátky do bytu
Nechceme ho vylekat – buďme hodní na šneka. ( točíme na druhou stranu)
V pracovních listech najdete listy na uvolnění zápěstí – ulita od šnečka.
Hudební a rytmické činnosti
Jaro
Chvilku vítr suší bláto – třete dlaně o sebe, můžete použít i igelitové sáčky.
Chvilku slunce sype zlato – tleskání prsty na hřbet ruky – pokud máte můžete použít nějaké jemné chrastidlo ( třeba rýže v obalu od hračky z kinder vajíčka)
Chvilku liják bubnuje – dupeme nohama
Takové to jaro je! – tleskáme nad hlavou
Zkuste se říkanku s rytmizací naučit, spolu můžete vytvořit malou kapelu, to bude muziky!
Jazykové činnosti
Opět si rozcvičte pusinku, už to jistě umíte. Nejdříve jazýček, pak se hodně usmějte, a zase zamračte, a zase usmějte, a zase zamračte, úplně jako aprílové počasí. Tak máte rozcvičeno?
Zkuste si chvilku napodobovat zvuky zvířátek, motor traktoru, jak dělá mašinka,….
A teď říkanka – bude těžká, ale zkus to .
Hřímej, hřímej, bouřko,zavřeme si ouško.
Dřímej, dřímej, dřímači,peřina tě netlačí.
Sluchové vnímání - Jakou hlásku, slyšíš v říkance nejvíc. Zkus vymyslet nějaká slova na tuto hlásku. Zkus tlesknout vždy, když tuto hlásku v říkance slyšíš.
Opět máte v příloze pracovní listy.
Krásný týden vám přeji a snad se již brzy uvidíme.
obtáhni - ke stažení zde
dokresli ulitu - ke stažení zde
uvolňovací cviky - ke stažení zde
žížala - ke stažení zde
Distanční výuka Zajíčkové
29.3.-1.4.2021 Téma: Velikonoční barevný týden
(přípravy doma- výroba velikonočních dekorací, výzdoba, tradice a zvyky, o původu velikonoc, koledování)
„Velikonoce jsou jarní svátky, stejně, jako jsou vánoce svátky v zimě. Známe zimní měsíce – prosinec, leden, únor a jarní měsíce – březen, duben, květen. Letos máme velikonoce v době, kdy končí březen a začíná duben. Na vánoce jsme mluvili o tom, že se narodil Ježíšek, na velikonoce si také připomínáme Ježíše Krista, někdo má zkušenosti s návštěvou kostela, viděl, jak vypadá kříž, někdo ho může nosit na řetízku, na krku.“
„Na velikonoce slavíme i to, že přichází roční doba s probouzející se přírodou, barevný svět kolem nás, příjemnější nálada, hřejivé sluneční paprsky a radost z nového života, rodí se mláďata. První tráva, první květy, procházky v přírodě vonící svěžím vzduchem, přílet ptactva.“
„Velikonoce si vybavíme různými symboly – barvení vajíček= kraslic, pletení pomlázek, koledování a velikonoční koledy, rychlení větévek, sázení trávy, ovsa, nebo bylinek jako zeleného porostu, který máme doma. Maminky doma vyzdobí prostředí, více uklízí, můžeme jim pomáhat. Na velikonoce se peče zvláštní pečivo a cukroví a také můžeme pomáhat. Připomínáme si, že se narodí kuřátka, zajíčci, kůzlátka, jehňátka jako mláďata – slepice a kohouta, kozy a kozla, ovce a berana (další – kráva a tele, husa x house, kobyla x hříbě….)“
- K velikonocům patří především zdobení, barvení vajec, tvoření kraslic. Děti mohou pomáhat s vařením, pozorovat vyfouknutí skořápky – poukl, obarvit v barvách a použít obtisky s velikonočními náměty, nebo v odvaru ze slupek červené cibule (červená), zázvor, lipový květ (světle žlutá), petržel, nebo kopřiva, myrta (bledě zelená), obyčejná cibule (oranžová), kůra stromů, čaj, káva (hnědá). Mohou dekorovat skořápku barvením sytými vodovkami, temperami, voskovkami. Otiskovat např. kolečka brčkem namočeným v barvě, dalšími tvary, obarvenou bublinkovou fólii. Polepit skořápku natrhanými barevnými krepovými papíry, kousky textilu, krajky. Polepit skořápku tekutým lepidlem (Herkules), oválet v kokosu, máku, krupici, ovesných vločkách, v korálcích, semínkách, případně světlé přírodniny obarvit. Děti mohou vystavit barevná vajíčka v košíku, podle domácích zvyků.
- Koledování a pomlázka – patří k našim tradičním českým zvykům a spojují se s „jarní masáží, ozdravením těla“. Chlapci koledují s pomlázkou a musejí znát text nějaké koledy, a s použitím pomlázky to nebudou přehánět, děvčata zvyk tolerují a odmění chlapce malovaným vajíčkem. Jde o zvyk, kulturně sociální kontakt a dětem vysvětlujeme jako hru. Koleda vznikla v předkřesťanském období a byla spjata s jarním časem, který měl smysl hlavně pro rolnický lid. Podstatou bylo přinést blaho, zdar a štěstí v osobním, rodinném životě i v hospodářství. Chlapci šlehali děvčata svazkem narašených prutů, ty měly životadárnou, omlazující a uzdravující sílu. Dívky si možnosti vyšlehání považovaly a za omlazení, svěžest a zdraví platila malovanými vajíčky.
- Při sázení „velikonoční zeleně“ mohou děti pomáhat sázet trávu, ovsík, řeřichu a další bylinky, zrovna tak s rychlením větviček do vázy, pravidelně zalévat, hlídat přístup slunce a tepla.
- Děti mohou pomáhat s přípravou velikonočních pokrmů – beránek, mazanec, jidáše. Každá maminka má vlastní recepty, já nabízím ze školních materiálů recepty, které můžete s dětmi realizovat.
- Beránek (výsledek neznám, sama peču z piškotového těsta, nezdá se mi tam to droždí, ale možná, že bude na způsob štoly): 120g másla, 4 žloutky, 120g krupicového A 200g práškového cukru, 30g droždí, ¼ mléka, 500g polohrubé mouky, hrozinky, mandle, citronová šťáva, 2 bílky. Postup - Máslo utřeme se žloutky a krupicovým cukrem. Přidáme kvásek z droždí a mléka a postupně přisypáváme mouku. Do vzniklého těsta přisypeme hrozinky a sekané mandle. Vymaštěnou formu vysypeme strouhankou a naplníme těstem. Necháme dobře vykynout a pak pečeme ve středně vyhřáté troubě. Vychládlého beránka potřeme polevou ušlehanou z práškového cukru, bílků a lžíce citronové šťávy.
- Mazanec : 500g polohrubé mouky, 5 velkých lžic cukru, 4 žloutky, 5 lžic rozpuštěného másla, 2a ½ dl mléka, špetka soli, vanilka, citronová kůra, 50g droždí, 2lžíce rozinek, 2 lžíce mandlí. Postup: Z přísad vypracovat těsto, nechat jej vykynout, bochánek nahoře nakrojit do kříže, potřít vejcem a při pečení potírat máslem, může se posypat mandlemi.
- Jidáše: 500g hladké mouky, 50g měkkého másla, 40g cukru, 2 žloutky, ¼ l mléka, špetka soli, 50g droždí. Postup: Do rozpuštěného másla vlijeme vlažné mléko. Přidáme všechno ostatní, pouze mouku ne všechnu, asi je dvě hrsti. Necháme vykynout. Po vykynutí přidáme zbytek mouky a vypracujeme tužší těsto. Na vále tvoříme válečky a z nich jidáše různých tvarů – točené šneky, figurky, preclíky. Pečeme na plechu vymazaným sádlem, potíráme vejcem.
- Děti si mohou vymalovat omalovánky podle svých představ, pracovní listy jsou tentokrát hodně oddychové, snad jen hledání shodných dvojic skořápek bude potřebovat vaši dopomoc
- Pokud budou mít děti chuť a sílu, mohou si vytvořit slepičku a kuřátko se žlutého a bílého papíru, kulatého tvaru CD, nebo hrnečku, s nastřižením do středu, přeložením nástřihu vznikne křídlo, dolepí detaily jako je zobák, očko, dokreslí nohu.
- Pohodu při velikonoční procházce v přírodě umocníte pozorováním narašených stromů, prvních rostlin.
Veselé velikonoce
Písničky o zajíčkovi, ovečkách – zlidovělé
- Zajíček v své jamce, sedí sám, sedí sám
„Ubožáčku, co je ti, že nemůžeš skákati,
Chutě skoč a vyskoč“
- Pásla ovečky v zeleném háječku, pásla ovečky v černém lese,
Já na ní dupy, dupy, dup, ona zas cupy, cupy, cup.
„Houfem ovečky, seberte se všecky, houfem ovečky, seberte se.“
Básně velikonoční
Slepice kraslice
Dobré ráno slepice,
kdepak máte kraslice?
Ty náš milý kohoutku,
dvacet jsme jich prodaly,
třicet dětem rozdaly.
Zajíček
Lesem běží zajíček,
má košík vajíček.
Vajíčka mu upadla,
na cestě se rozpadla.
Skořápek je hromádka,
všude žlutá kuřátka.
Pomlázka
Zazpíváme zvesela, hezky od začátku:
máme zlaté mazance, vajec na ošatku.
Zazpíváme zvesela, ale už jen krátce:
dojedli jsme mazance a je po pomlázce!
Téma 29.3. – 4.4.2021 Velikonoce – Svátky jara
Dobrý den, milí rodiče, ahoj děti. Jistě víte jaké svátky slavíme v jarních měsících. Ještě jste si nevzpomněli, tak já vám trochu pomohu.
Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný,…..Ano správně Velikonoce. Určitě znáte tuto velikonoční koledu a možná i nějaké další. Velikonoce patří k nejkrásnějším svátkům v roce. Zdobí je různé symboly jarní přírody, kterými si zdobíme krásně uklizený a vonící domov. Maminky dají do truhlíků či váziček jarní květiny – narcisky, hyacinty, violky či petrklíče. Rozkvetlé větvičky kočiček, nebo zlatého deště ozdobíme mašličkami a nazdobenými vajíčky. Na stole voní upečený mazanec, beránek, jidáše a nesmí chybět ošatka s velikonočními kraslicemi. Pojďme si spolu o některých symbolech něco říci.
Rozvoj rozumových schopností – úkol č. 1 – povídejte si spolu o Velikonocích. Jaké znáte symboly Velikonoc a co byste o nich mohli říci.
Vajíčko – kraslice – na Velikonoce dívky zdobí vajíčka, která pak dají chlapcům za odměnu, když k nim přijdou koledovat – kraslice je symbolem plodnosti, úrodnosti, narození, návratu, skořápka pak symbolem bezpečí.
Pomlázka – tu pletou chlapci z mladých vrbových proutků, chodí pak pomladit dívky, aby byly krásné a hlavně zdravé. Jemně je pomlázkou vyšupají a řeknou u toho velikonoční koledu za kterou dostanou kraslici a pokud se chlapec dívce líbí může darovat také hezkou mašličku.
Řechtačky – vyhání vše zlé z domova
Týden před Velikonocemi je výjimečný, každý den má své jméno a to podle toho co se který den dělá.
Květná neděle – 28.3. 2021 – Velikonoce jsou svátky jara, vše začíná kvést, tráva, jarní květinky, kvetou kočičky, zlatý déšť a vy budete mít úkol č.2 – Půjdete s rodiči na procházku, koukejte kolem sebe, určitě uvidíte první kytičky, můžete si všimnout pupenců na větvích keřů. Natrhejte si pár větviček domů do vázičky, můžete si je hezky nazdobit a dát si je na slavnostní stůl. Netrhejte jich moc, kočičky (vrba jíva) je totiž chráněná rostlina a také je prvním zdrojem potravy pro včelky.
Modré pondělí – 29.3. 2021 - začíná se s jarním úklidem. Úkol č.3 – pomozte rodičům doma s úklidem, ukliďte si třeba krásně pokojíček, srovnejte hračky, ať má maminka radost, že jste takoví šikulíci.
Šedivé úterý – 30.3. 2021 – uklízeli jste? Dříve se vymetaly světnice koštětem a pěkně se u toho prášilo, až to vypadalo vše šedivě. Abychom neměli vše tak šedivé, máte úkol č. 4 – zasadit si velikonoční osení – do misky či květináčku nasyp hlínu, nasyp hustě semínka trávy, obilí a zasypte semínka 2cm hlínou a lehce zalij vodou. Starej se o něj každý den a sleduj změny. Pozor abys nepřelil, semínka by začala plesnivět. Osení si pak můžete ozdobit dle svého – vajíčky, kuřátky, zajíčkem,…
Škaredá sazometná středa - 31.3.2021 – v ten den se vymetali saze z komínů, aby pěkně táhla kamna při pečení. Říká se, že kdo se v tento den bude mračit, už mu to zůstane. Úkol č.5. – žádné mračení, pěkně se usmívej a můžeš si i zatancovat nebo zazpívat.
https://www.youtube.com/watch?v=JEC-LU3qs-k
Zelený čtvrtek – 1.4. 2021 – na tento den se vždy jedlo jídlo, které má zelenou barvu – znáš nějaké jídlo, které má zelenou barvu? Třeba špenát, nebo brokolice, jarní salátek nebo alespoň okurku.
Poslechové činnosti - Úkol č. 6 - Přečtěte si pohádku „O zeleném vajíčku“ – je v příloze
Velký pátek – 2.4. 2021 – tento den by se nemělo jíst maso, také by se nemělo prát prádlo a hýbat se zemí, aby neztratila úrodnost. – jazykové činnosti - úkol č. 7 – procvič si zase pusinku a jazýček, pamatuješ si ještě cviky z minulého týdně – žvýkat, jako kravička, olíznout rty, hýbat s jazykem z koutku do koutku, spočítat jazýčkem zoubky v puse. A teď zkus říkanku
– Pi,pi,pi,pi,pi,pi, jsem kuřátko malinký,
kde je slípka, slepička, která snáší vajíčka.
Pi,pi,pi,pi,pi,pi píp,
u maminky je mi líp.
Bílá sobota – 3.4.2021 – symbolizuje čistotu, vše jíž máte krásně uklizené, určitě i své pokojíčky, nebo jste to ještě nestihli. Nevadí dnes to můžeš napravit a pomoci mamince poklidit a nazdobit byt. A co něco dobrého upéct. Pečete něco tradičního? Úkol č. 8 - pomáhej mamince při pečení, pak nám budeš vyprávět co jste pekli a jestli se vám to povedlo.
Neděle – Boží hod Velikonoční – 4.4.2021 - je od slova nedělat. Tento den je zvykem vzít si na sebe nové, hezké oblečení. Již se neuklízí. Kluci pletou pomlázky a děvčata začínají barvit vajíčka.
Úkol č. 9 - výtvarné činnosti – pokud nemáte svou tradiční metodu zdobení můžete zkusit některou z těchto:
- Vyfouklé vajíčko natřeme lepidlem a pak obalíme v dětské krupičce, ve třpytkách, ve vločkách, můžete pak obarvit temperou.
- Syrové vajíčko zabalíme do silonkové ponožky, do které vložíme lístek jetele, sedmikrásku, lístek žebříčku, nebo okrasné traviny, pořádně zavažte provázkem tak aby se kytička nebo lístek pevně přilepil na skořápku. Pak dejte vajíčko vařit se slupkami od cibule – hnědá, od červené cibule – růžová, řepa – výrazná růžová, špenát - zelené. Jsou moc hezká.
Úkol č. 10 – grafomotorika – pracovní listy v příloze, opět kontrolujte správné sezení a držení psací potřeby.
A poslední úkol – užijte si krásné Velikonoční pondělí a opatrujte se.
Distanční výuka Zajíčkové
22.3.-26.3.2021 Téma: Sněženka bílá
(první jarní květiny, rostliny, pupeny na stromech)
„První jarní rostliny jsou drobné květiny, většinou mají jen bílou barvu – sněženka, bledule. Květiny barevné potřebují více tepla a světla – podmínky k růstu (světlo – někdy stín, teplo a hlavně vláhu, vodu) to znamená, že potřebují slunce a vodu. Proto, když začnou růst barevné květiny – podběl, krokusy, fialky, jaro už zahnalo zimu, jsou „teploměrem“ přírody. Bílé květinky jsou odolnější – vydrží ještě poslední mrazy a sníh.“
„Na stromech se objevují pupeny, zárodky listů, na některých stromech – vyrostou a zežloutnou pylem jehnědy - části rostlin podobné ocáskům, šišticím. Začnou se pylovat a lákat k potravě první včely. Včely roznášejí na svých nožkách pyl na další rostliny, což je důležité pro růst rostlin, proto je dobře první rozkvetlé větve netrhat, i když nás lákají odnést si je domů, do vázy.“
- Můžeme pozorovat na procházce, v knize na obrázku: Druhy květin – sněženka, bledule, sedmikráska, krokus, možná i první zlatice – zlatý déšť (keř, rozdíl s květinou).
- Změny na stromech – pupeny, jehnědy; keřích - kočičky – také pylují, chomáčky podobné kočičímu kožíšku.
- Všimneme si vzhledu, drobné velikosti rostlinek, barvy květu, tvaru listu – hladký, zubatý okraj, vyrůstá z jednoho místa, po celém stonku.
- Básničky – říkadla můžeme vytleskat – každou slabiku= vytleskat rytmus; zdůraznit první slabiku= vytlesknutím první doby. (nácvik na čtení a psaní)
- „Opakujte názvy rostlinek po mamince a poslouchejte, co slyšíte na začátku, uprostřed slova“ (první hláska ve slově, jakákoli další hláska veprostřed slova, ne na začátku; uvědomování si písmen, nácvik čtení, psaní)
- Procvičování krátkodobé paměti v pracovním listu „prohlédni si obrázek, zapamatuj si věci, vyjmenuj na druhém co nejvíce zapamatovaných.“
- V omalovánkách procvičujte správný úchop grafického materiálu = tužky
- Můžete si vyrobit jednoduchou sněženku z papíru, čtverec – 6 cm strana, přeložený do trojúhelníku, protilehlé cípy složit podle obrázku, na pomalovaný zelený podklad rozpitý vodou, pokapaný vodou, nalepit jako sněženku, fixou, pastelkou dokreslit stonek, list
Pracovní list - spoj barevnou pastelkou ke stažení zde
Pracovní list - co do řady nepatří ke stažení zde
Omalovánka ke stažení zde
výtvarný námět - skládaná sněženka
Jaro
Slunce volá na sněženku.
( dáme ruce před ústa a voláme )
Jaro, jaro, už je venku!
Pěkně nastav bledá líčka
( kýváme hlavou a nastavujeme tváře )
a usměj se do sluníčka.
( máváme oběma rukama ke sluníčku )
Budí také petrklíče
( dáme ruce v bok a zatočíme se dokola )
luk a strání zlaté klíče,
( odemykáme jako klíčem )
ať probudí háje, sady,
( rozhlížíme se do daleka )
že je jaro zase tady! (
opět zamáváme sluníčku
Bledule - báseň
(„vyprávěná“ recitace)
Nejdříve prst vystrčí,
zda-li teplý vítr vane,
a pak sevře v náručí
slunce v mraku uschované.
V jeho teple začne kvést,
aby jako sněžná víla
bílým zvonkem zazvonila,
jaru na počest.
Sněženka
(text rytmizované písně – deklamace)
Táta včera na venku, našel první sněženku
Vedle petrklíč, zima už je pryč
Ejchu, ejchu, ejchuchu, jaro už je ve vzduchu, jaro už je tu.
Jehnědy a kočičky…
Jehnědy a kočičky
račte do mé básničky
pojďte ke mně, jestli chcete
ať tam venku nezmrznete
s chudobkou a skřivánky
pojďte do mé říkanky
Distanční výuka 22. 3. – 28. 3. až 4. 4. - 2021
Téma: Co nám jaro chystá a jarní přípravy
Vzdělávací činnosti:
- Jaké máme roční období?
- Kolik máme měsíců a kolikátý měsíc je březen?
- Vyjmenování dnů v týdnu / Jaký den máme dnes, jaký den byl včera? Jaký
bude zítra, kolikátý den v týdnu to je?
- Jaké je dnes počasí? Proč se střídá zima s teplejším počasím /počasí se musí
měnit pomalu, postupně, příroda si zvyká, vysvětlení pranostiky – Březen za
kamna vlezem, duben ještě tam budem/.
- Pojmenovávání některých jarních květin – určování počáteční hlásky těchto
květin, poznávání květin zahradních, lučních/viz. příloha/.
- Poznávání a pojmenovávání zahradnického náčiní, nářadí z „Dědečkovi
kůlny“/ viz příloha/.
- Poznávání a pojmenovávání ptáků, určování ptáků stěhovavých, stálých,
pojmenovávání ptáků, žijících v lese či na horách, na poli, ve městě /viz.
příloha/.
- Experimentování – „Namodralý narcis“, „Řeřicha ve skořápkách“.
Jazyková výchova
- Motivační rozhovor, povídání o změnách v přírodě, o počasí, oblékání, o
tom, co všechno roste, bude růst, kvete, bude kvést/viz. přílohy květin/
- „Poslouchej jaro“ -poslech zvuků v přírodě se zavřenýma očima – následně
rozhovor o zvucích
Literatura
- Básničky o jaru/viz. příloha
- Pohádky – Perníková chaloupka a další/viz. webové stránky/
Předmatematická výchova
Hra s kamínky – najdi 5 kamínků, postupně přidávej, ubírej, slož obrázek, vytváření skupinek – více, méně -činnost provádíme v přírodě i doma – třeba s knoflíky.
Hudební a Pohybové činnosti
„Sluníčko, sluníčko“, „Travička zelená“,
Hra „Čáp ztratil čepičku“ – rychlá reakce, poznávání barev i odstínů
/pohybem ztvárnit obsah písně, vyťukat rytmus čímkoli –vařečky/
https://www.youtube.com/watch?v=8rZtcZ_3jnU
Výtvarné činnosti
- kresba, malba sluníčka, jarních květin, vytváření květin otisky prstů i dlaní
/dbát na správné držení pastelek, štětce, uvolnění ruky – viz obrázek v příloze/.
Grafomotorické činnosti
-Ukázky správného držení tužky, sezení, uvolňovacích cviků
Distanční výuka Zajíčkové
15.3.-19.3. Téma : Studánka vypráví
(koloběh vody – ekosystém - voda, ekologie, studánka a pramínky, živočichové ve vodě au vody)
„Po zimě, než přijde jaro, se probouzí pramínky vody a to, co bylo celou zimu zmrzlé, taje, snaží se vyskočit na povrch země. Studánky mohou být zanesené hlínou, kameny, klacky, odpadky a děti mohou pomáhat takovou studánku vyčistit. Voda je velmi důležitá. Nejen, že vodu pijeme, myjeme se, maminka s ní vaří pokrmy a připravuje nápoje, ale vodu potřebuje příroda, zvířátka i rostliny a bez vody by nebylo života.“
„Voda putuje v pramíncích zemí, dostane se do větších vodních koryt – potoka, říčky, řeky, moře, tvoří se jezera, rybníky, umělé nádrže. Dokáže se vypařovat, vytvoří mraky a v podobě deště se zase dostane zpátky do země a napájí kořeny rostlin, naplňuje studánky a další.“
„ Ve sladké vodě žijí ryby – kapr, štika, sumec, pstruh, některé jsou dravé a živí se malými živočichy. Mohou ve vodě dýchat žábrami, nemají nos, jako my, pohybují se plaváním, používají ploutve, na povrchu těla mají šupiny. Ve slané vodě, v moři, žijí i další tvorové, kromě ryb – žralok, velryba, delfín, tuňák, chobotnice, mořská hvězdice, medúza a mnoho dalších, většina je dravých a i nebezpečných při neopatrném chování.“
„U vody žijí i vodní ptáci – kachna, labuť, husa, čáp – tvoří si hnízda, každý vypadá jinak – jaké mají peří?, vydávají zvuk – jaký?“
- Při procházce k řece můžete pozorovat vlny, barvu vody – proč není čirá?, případně ptactvo – všimnout si vzhledu, zobáku, blan na nohách, barvy peří, křídel v letu, poslouchat zvuk, který vydávají, klapání zobákem. Děti mohou běhat jako ptáci, s roztaženými pažemi – koordinace těla v rovnovážné poloze
- Při procházce v lese můžete pozorovat změny v povrchu hlíny – zbytky sněhu, ledu, rozměklou hlínu, případně u studánky (v Tuhnicích u lesního hřiště, v kolmém směru na Linharta je dobře pozorovatelná studánka, spíše nádržka s přitékající vodou) natékání a vytékání vody. Děti mohou přeskakovat kamínky, klacky, i s rozběhem, seskok z podložky, pařezu, klády, chůze po obrubě chodníku – (procvičování přirozených cvičení, skoku) jako „pramínek, který vytéká, vyvěrá ze země“
- Děti mohou malovat – Žába – jednoduchý kulatý tvar, dolepit oči, široká ústa. Procvičí si používání štětce, otírání barvy, vypláchnutí ve vodě. Graficky – namalovaný kulatý tvar, takzvaně „volnou rukou“, s uvolněním zápěstí, podporuje budoucí správné psaní, bez křečovitého sevření tužky.
- Cvičení v rozkročném stoji v předklonu s náznakem plavání „prsa, kraul“ – hrajeme si na ryby, plavce…
- V libovolné dětské knize s obrázky (třeba i z vodního prostředí) děti mohou popisovat obrázek podle otázek: - prohlédni si obrázek dobře a řekni, kde je? (doma, v lese, na silnici, na horách, v bazénu…)
-kdo je na obrázku největší, nejdůležitější (většinou nejvýrazněji nakreslený objekt, postava, dům, auto, strom, zvíře…)
-co dělá? (nějakou činnost, ale i dívá se, spí, čeká…)
- další věci, objekty (drobnosti, okolo té stěžejní)
-pokus o shrnutí (dítě souvisle sdělí – např. „na mém obrázku je moře, v něm je delfín, který plave a kolem je spousta dalších malých rybek“
Smyslem je naučit děti souvisle se vyjadřovat, děti mají tendenci, zaměřit se na nepodstatnou maličkost a především vyjadřovat se jednoslovně. K rozvitému slovnímu projevu se dostanou docela dobře například popisem obrázku v knížce.
- Děti mohou sestavovat z mozaik, kostiček všeho druhu „pramínky“, následování předchozího – nácvik ke psaní i čtení
- Stříhání – jednoduchý tvar ryby (horní oblouk spojí dolní oblouk, rovné spojení ocásku, nalepit je na papír s nakreslenými vlnami – grafomotorika „ryby v rybníce“
Básně, říkadla
Cvičení s žabákem
Houpy, houpy, houpy,
co si žabák koupí?(ležíme na zádech, dítě máme na pokrčených nohách maminky a houpeme nahoru a dolů)
Koupí on si za kačku
velikánskou klouzačku. (Kroužíme s nohama, které máme u sebe, vpravo a vlevo)
Po klouzačce do rybníčka
veze klobouk pro vodníčka. (s nohama opět houpeme nahoru a dolů)
Žbluňk! (dítko vyzvedneme a sklouzneme s ním na břicho maminky)
Rybičko
Rybičko, rybičko,
proč jsi tak němá,
proč tvoje písnička
slovíčka nemá?
Nemluvíš, nezpíváš,
jsi jako voda,
co vidíš, nepovíš,
a to je škoda.
Logopedie
- Na stříbrné řece v létě sluníčko si hraje,
střípky vody dětem hází, střechy pozlacuje. - Že tu želvu nedoženu? Že tu želvu doženu!
Že tu želvu želvovatou, že ji odtud vyženu! - Malá víla na palouku, lila vodu do klobouku.
Uviděla motýla, vodu vedle vylila. - Žába běží do Luže, vyhlíží tam kaluže.
Žabák žábu dožene, do kaluže vyžene.
Nauč se jarní básničku a rozpočítadlo - to vyzkoušej doma a můžete vymýšlet úkoly pro toho, na koho vyjde poslední slovo.
Básnička:
JARO
František Hrubín
Táta včera na venku
našel první sněženku,
vedle petrklíč,
zima už je pryč.
Rozpočítadlo:
U potoka roste kvítí,
říkají mu petrklíč.
Na koho to slovo padne,
ten musí jít z kola pryč!
Ustřihni kousek kartonu (třeba ze staré krabice). Ten celý pomaluj štětcem světle zelenou temperou. Po zaschnutí namaluj tmavě zelenou temperou stonky a lístky sněženky. Nech zaschnout. Podle návodu poskládej kvítky z bílého papíru a přilep. Nakonec dolep "sníh" z kousků vaty.
Distanční výuka pro předškoláky
Úkoly pro předškoláky, které budou doma plnit a po ukončení distanční výuky je přinesete do mateřské školy. Práce budou dětem založeny do jejich portfólií. Zadané úkoly mohou plnit i mladší děti. Pokud nemáte doma možnost tisku, bude vám umožněno vyzvednout si metodické listy pro děti ve školce, vždy ve středu od 9,00 do 11,00.
Dětem můžete prospět, když se budete držet následujícími doporučeními, které nabízím:
- věnujte čas cíleně dětem, povídejte si s nimi, vyprávějte
- podporujte děti v samostatnosti (péče o sebe, oblékání, hygiena…)
- zapojujte děti do běžných domácích činností (úklid, vaření, péče o blízké, o květiny, o zvířata…
- dbejte na pravidelný režim
- podporujte rodinné rituály spojené s denními činnostmi i významnými událostmi (rituály před spaním, vítání a loučení, oslava výročí…)
- zapojte se aktivně do hry dítěte (stavebnice, skládanky, hry na něco…)
- čtěte s dětmi každý den, o přečteném si povídejte, pokládejte dětem otázky o přečteném
- společně zpívejte, kreslete, malujte, modelujte, hýbejte se, hrajte společenské hry…)
- povídejte si s dětmi o současné situaci, děti se potřebují orientovat v tom, co se kolem nich děje, když se samy ptají, komentují, poskytněte jim přiměřené informace, je to pro ně důležité
Plánovaná témata 8.3.-12.3.
- ZIMNÍ ČAS KONČÍ – shrnutí znaků zimy, denní časové dělení a typické činnosti – ráno, vstávání, dopolední činnosti, poledne – oběd, odpolední činnosti, večer, usínání…; tání, první rostliny – sněženky, bledule, říkadla s vyháněním zimy Morany, pocitové vnímání oteplování, poslech ptactva)
„Zima brzy skončí, už teď je často teplo, jako na jaře, skončí zimní období, zimní měsíce (prosinec, leden, únor) a nastane jarní roční doba (jarní měsíce - březen, duben, květen). Příroda se mění, roztaje sníh, země bude sušší, vyrostou první rostlinky. Nejodvážnější sněženku jsme spolu už viděli, je drobounká, bílá, nejvíce podobná je bledule, jejíž kvítek je více jako zvoneček. Na větvích stromů uvidíme první změny – pupeny, na jívách kočičky.
Dříve si děti hrály na konec zimy a vyrobily si Zimu jako velkou ježibabu, figurinu, loutku, také jí říkaly Morana. Chtěly, aby už přestala být zima a chladno, těšily se na jaro, zahrály si na konec zimy. Vzaly Moranu, společně jí odnesly k potoku nebo řece, zazpívaly si a jako vytoužený konec zimy hodily Moranu do vody, možná si vzpomínáte, jak jsme loni házeli Moranu do řeky Ohře my Zajíčci, pozorovali jsme, kam až doplula.
- Co si pamatujete o zimě? Jaké bylo počasí, co v zimě padá? Co se stane s loužemi? Jaké sporty můžeme dělat na sněhu? Co k nim potřebujeme? Jak si můžeme hrát na sněhu (koulování, stavba sněhuláka, iglú, klouzání…) Co se stane v mrazu s vodou, která teče, třeba ze střechy? (rampouch). Jaké oblečení jsme nosili v zimě – druhy, které oblečení v zimě nikdy nenosíme? Které svátky jsme v zimě slavili? (Mikuláš, vánoce, Silvestr a Nový rok, masopust, karnevaly)
- V průběhu dne si povídáme o denní době, které činnosti děláme v souvislosti s ní (ráno – vstaneme, čistíme si zuby, snídáme, oblékáme se…; činnosti dopolední, poledne-; činnosti odpolední, večer-; noc-)
- Pojmenování částí oděvů, vnímáme změny v teplotě, posloucháme ptactvo při procházce – pozorování jejich vzhledu, podle možnosti; pozorování zahrádek, záhonků, nebo jen travnaté plochy, jak se mění.
- V příloze jsou texty říkadel, jarních básní, písní, které můžete s děti zpívat, říkat.
- Můžete si vytvořit svou Sněženku – obtažená dlaň dítěte, dítě ji vystřihne, nalepí na tvar papíru – stonek, list, vše vystřihne dítě podle linie tužky. Nezapomeneme na správný úchop tužky: palec a ukazovák ruky, které dítě dává přednost, drží tužku, prostředník ji podpírá, prsteník a malíček jsou v dlani. Rozfoukávání barvy brčkem je zajímavá hra, když dítě vytvoří vlasy na nakreslený obličej.
- V příloze jsou pracovní, metodické listy, na logopedické cvičení, grafomotorické procvičování
Přílohy které jsou vloženy nejsou v rozporu s autorskýmy právy a je možné je na tomto webu zveřejnit.
Za vložené listy zodpovídají učitelky mateřských škol.